laboratoř Spirita-san

First topic message reminder :

V paláci Espady je mnoho místností a tohle je jedna z nich. Umístěná v podzemní části s trochu komplikovaným přístupem. kdo není zván a vstoupí dovnitř je v zápětí rozložen na kopičku trusu z myšího albína. Často u vchodu hlídají i někteří členové Espady

Elisa Resta


Zasalutuji Spiritovi- san a se slovy Jasně pane se otočím na podpatku a vyjdu ven za Suicidou. Dojdu ho, podívám se na něj a chvilku přemýšlím. Pak se odvážím na něj promluvit. Teď už to s tebou asi nebude taková sranda jako do teď co???

Suicida Ruin

Podíval jsem se na Elisu a na chvíli zauvažoval, jestli vůbec vím, s kým to mluvím. Ještě mě dost bolela hlava a na předchozí den si vůbec nevzpomínám.
Se mnou byla někdy sranda? zeptal jsem se ledovým, avšak udiveným hlasem.

Elisa Resta


Zarazím se a nahodím překvapený výraz. Jistě, asi tak před deseti minutama jsi mi vysvětloval, jak se hraje člověče nezlob se. Ty si na to nepamatuješ???

Suicida Ruin

Myslíš tu deskovou hru, co hráli ti blázni u Spirit -sama? Tu jsem v životě nehrál... Také jsem se zastavil. Promiň, nějak si nepamatuju, co se dělo. Jsem Suicida Ruin, arrancar číslo 27, Kat. Neuklonil jsem se. Ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by měl vyšší číslo, než já. Snad kromě dvou. Takže předpokládám, že má nižší číslo, než já...

Elisa Resta


Usměju se od ucha k uchu. Já vím... já jsem Elisa Resta. Mám číslo 36. Ráda tě poznávám. A ano, myslím tu deskovou hru. Byl jsi docela nadšenej z toho, že si s tebou chci zahrát. Věřím, že se ti ty vzpomínky časem vrátí. Během téhle promluvy ho jednou obejdu kolem dokola a znovu si ho pořádně prohlédnu. Vypadáš... jinak než ostatní arrancaři.. co jsi zač???

Suicida Ruin

V duši mě začal hlodat takový divný pocit...pocit, který jsem nikdy necítil. Tohle je první arrancar, ke kterému necítím odpor...divné... nechal jsem se obejít a Elisina otázka mě docela překvapila. Jsem v ressurekci. Jistě víš, co to je. Je to pro mě....bezpečnější. Pokračoval jsem v chůzi, aniž bych vlastně věděl přesně, kam jdu. Nicméně užíval jsem si toho, že cítím svoje reiatsu. Nevím, proč jsem ho necítil....Ten střípek... zamumlal jsem, když mi na chvilku svitlo. Poslyš...Eliso. Ještě nikdy jsem neviděl takového usměvavého arrancara. Já jsem oproti tobě naprosto normální... pokusil jsem se lehce zažertovat, nicméně jsem nezměnil svůj ledový tón hlasu.

Elisa Resta


Klušu vedle něj a poslouchám jeho úvahy. No, já nevím čím to je, že jsem tak veselá oproti ostatním. A teď upřímně. Vadí ti to???

Suicida Ruin

Ne. Jen mě to překvapuje. Nejsem ten typ arrancara, který se musí do všeho plést. odvětil jsem a zastavil jsem. Konečně jsem byl tam, kde jsem asi chtěl být. Posadil jsem se na kámen a otočil jsem se. Přede mnou se tyčilo pět věží Hueco Mundo. Tolik slabých hollow tu moří vzduch.
A tobě? Necítíš se pak poněkud cize mezi ostatními?

Elisa Resta


Dřepnu si vedle něj a kochám se pohledem na věže. Ani ne... myslím, že vnést sem trochu optimismu a legrace není na škodu. Vím, že většina bytostí tady pohrdá emocemi ale bez nich je to tady hrozná nuda. Pak se na chvíli zamyslím, podrbu se na hlavě a znovu si ho zkoumavě prohlédnu. Hele, proč ty vlastně chodíš v ressureci??

Elisa Resta


No dobře, dobře... už se neptám. Nerada si zasahuju do soukromí. No, já se překvapení nebojím, protože jsem sama jedno velké překvapení. Nejsem moc dobrá na čestný boj. U toho si začnu hrát s čepelí na pravé ruce. Ale musím obdivovat tu tvojí hůl, je pěkná.

Suicida Ruin

Je nádherná....a vždy zasahuje s úmyslem zabít. To je povolání Exequitas... řekl jsem potichu. Někdy si říkám, co je tohle za společenství. Očišťuji slabé, ale stále je tu mnoho práce. Takhle nemůžeme vyhrát válku, kterou vedeme. Budeme válčit navěky... vzpomněl jsem si na svá mladá léta a Elisa ze mě mohla vycítit lehké zarmoucení. Už jsem dlouho neviděl žádné shinigami, pokud nepočítám to město. Myslím, že něco připravují. řekl jsem, tentokrát už rozhodněji a bez stopy emocí.

Elisa Resta


Tak ať... svět nezměníš, to už jsem zjistila, tak co takhle změnit téma??? Připadá mi, že tohle se ti moc nelíbí. Chtěl bys radši dělat něco jiného než Exequitas??? Mě to příjde jako dost nevděčná práce. Během té promluvy si čepelí do písku kreslím celkem povedenou karikaturu Takaie.

Suicida Ruin

Podíval jsem se na Elisu pevným pohledem zeleně zářících očí. Je to pro mne pocta a jakkoliv nevděčné se vám to může zdát, já tohle břímě ponesu ve jménu Rudobona a jeho stoupenců a budu vždy očišťovat Las Noches od slabých a slaboduchých válečníků, pro vyšší dobro a věčné vítězství nás všech! řekl jsem pevným a hrdým hlasem. Pak jsem si zavěsil tyč na záda a uvázal si ji na rychle rozvázatelný uzel. A co ty? Jak tě baví být Arrancarem číslo 36? Už tě někdo slabší vyzval na souboj? Pak jsem postřehl obrázek, který připomínal Takaie. Máš problémy s Takaiem? Byl jsem s ním na misi. Je trochu horkokrevný, ale neškodný...

Elisa Resta


Ne, nemám s ním problém. Kdybych s ním měla problém, tak tu přeci není ne?? Zasměji se svému vtipu a dokončím karikaturu. No, něco málo jsem si vybojovala ale znáš to, holka je proti chlapům trochu v nevýhodě a když je natáhnu na svoje zbraně, tak celou tu dobu než jim proříznu krk vykřikujou, že to neni fér. Tak jsem toho nechala. Jinak doufám, že tou mojí otázkou jsem tě něják neurazila, to bych nerada.

Suicida Ruin

Urazila... Neodpověděl jsem. Otočil jsem se zpátky na pohled na věže a nic jsem neříkal. Pak jsem přeci jen načal další téma: Co myslíš, je Spirit-sama taky hollow? Nebo je něco jako Aizen? A co má za sílu?

Elisa Resta


Těžko říct. Já myslím že bude buď něco jako Aizen nebo může být Vasto Lorde. V životě jsem žádného nepotkala, takže to nezvládnu posoudit. A co když Vasto Lorde není poslední stupeň??? Co když je ještě něco nad ním??? Poslední otázka vyzněla spíše jako řečnická.

Takai

Ts. zachránilo tě štěstí šmejde...
zarvčel jsem když můj meč zastavila přítomnost Spirit-sama, rychle jsem otřel čepel a opětovně svou Zanpakuto schoval, načež se vše uklidnilo a Suicida se začal bavit s tou holkou.
Hej Popravčí
zavolal jsem na něj bez špetky respektu.
Ještě pořád seš zženštilej ma.or, nebo si teď zase hraješ na drsňáka?
zeptal jsem se s lehce nadřazeným úsměvem.

Elisa Resta


Ohlédnu se směrem k Takaiovi a pak zpátky na Suicidu. Tak co??? Zabiješ ho??? Moc ráda bych ho viděla umírat. Nahodím psí oči a párkrát zamrkám. Moc prosíííím.

Takai

V tom případě, proč mě nezkusíš porazit sama? Nebo jsi takový zbabělec že se musíš doprošovat pomoci Popravčího?
odplivl jsem si.
Espada co se plazí jako nějaká lidská ku.va chce se mi z tebe zvracet

Elisa Resta


Postavím se a znovu si Takaie prohlédnu. Pche, závidíš figuru. Ty jsi taky pěkný hrdina, když se zmůžeš na souboj jen s holkama. Nemluvě o tom, že kdybych nestála o to abys žil, tak nežiješ.

Takai

Jenom jsem jí věnoval úsměv.
Jsi milá že jednomu ze svých ochránců
kývl jsem směrem na 32jku
říkáš holka, i když pravda s tou jeho ubohou napodobeninou síly si jiný označení nezaslouží. Být tebou děvče, moc se nenaparuju pokud zase nechceš skončit s rozklepanýma kolenama na zemi.

Elisa Resta


Tak to jsem ráda, že mnou nejsi, s tak hnusným xichtem bych se totiž nikde ukázat nemohla. A upřímně, co já bych se s tebou co rvala, příjde mi to hloupé. Akorát si poničím nehty a budu se muset česat, na což teď nemám ani trochu náladu. S tím si zase sednu do písku a něco si začnu kreslit. Po chvíli z toho vyjde celkem pěkná podobizna Spirit- sana.

Suicida Ruin

Neříkal jsem nic a prohlížel jsem si Takaie povýšeným pohledem. Nemám důvod s tebou bojovat, Hoppou Takai. Jsi silný a ještě jsi neprohrál. Zatím tě ještě nikdo nedokáal ani srazit na kolena a sloužíš Nočnímu Světu dobře. Až nadejde tvůj čas, poznáš sílu mého ostří. pronesl jsem větu, kterou jsem pronášel již dříve. Stejně tak Elisa Resta s tebou nemá důvod bojovat, protože ač by vyhrál kdokoli, ztratili bychom důležitého člena naší komunity... Stále jsem seděl. Sklopil jsem zrak k Elisině obrázku a tím jsem naznačil, že jsem skončil toto téma.

Elisa Resta


Podívám se zpátky na Suicidu a na směr, kam se dívá. Aha.. líbí se ti??? Chceš ho??? Takaie si nevšímám.