Ostatní prostory ve městě

Soshi Danshaku

Kývl jsem hlavou směrem k tomu muži. Támhle, ale padák neměl, toho bych si všimnul. Z toho balíku, oc máš pod postelí to musí bejt pytel jako k*áva, tkaže by ho nestihl sbalit. řekl jsem. Něco se mi na něm nezdá. Víš, možná patří k těm...těm z toho jinýho světa. Já o tom moc nevím, al prej tu jsou kolem nás.

Martin Slingel - Park


Jo, to máš pravdu, tenhle padák nemá... hm... je divnej, v tom s tebou souhlasim. Myslíš ty... jak se jim jenom... ty hollow??? Ten týpek tehdá v pyžamu jim tak říkal. Ty se ale maj zabíjet ne??? Chtělo by to chlapa v pyžamu, aby ho sejmul, nemůže se tu jen tak potulovat. S výrazem trochu šíleného vědce si prohlížím předmět naší diskuze a zvažuji, jak asi může být těžké ho zabít, docházím k názoru, že to nebude sranda.

Soshi Danshaku

Taky to může bejt ten v županu. Třeba všichni nenosej župan. řekl jsem a vstal, protože ten chlápek se vzdaloval a já jsem se rozhodl ho neztratit z očí. Třeba tu někoho hledá. Nicméně ho nepřekvapilo, že ho vidím, takže tu asi už nekdy byl. Pojď za ním. Třeba se prozradí a my uvidíme pořádný souboj.

Martin Slingel


Jo, ten v županu by šel taky. Co se týče šmírování nejsem proti, jde se. Vykročím volným krokem a u toho si dál povídám se Soshim. Tak co?? Jakej jsi měl den??? Já děsnou nudu, přivezli na letiště novej vercajk. Kanadskýho Zodiaca, jenže je to malý letadýlko a nikdo s tím nechtěl nahoru, tak mi VOLAJí, jestli bych to nechtěl zalítat. Fakt běs. Ale co je pozitivní, tak to má zdvojené řízení, takže tě na tom můžu naučit, pokud chceš.

Soshi Danshaku

Vždyť víš, jak se bojím výšek. Letadla nejsou nic pro mě. Dneska jsem se snažil zaregistrovat na škole, ale už tam nikdo nebyl. Koupil jsi ty brambory nebo zase budeme jíst chleba s paštikou jako vždycky? zeptal jsem se. Dnes jsem měl vařit já. Oba víme, že vařím lépe, ale Martin se mi už v lecčems vyrovná. Přemejšlel jsem nad francouzskejma bramborama, je to taková věc, kterou jsi ještě nejed. Ale potřebujeme ty brambory. Pak se někde stavíme. řekl jsem, aniž bych čekal odpověď. Jelikož doteď kroužil, určitě je nekoupil.

Martin Slingel


Narážku na to, co jsou francouzké brambory jsem ignoroval. No, nekoupil jsem je, ale cestou něco seženeme, chleba s paštikou už fakt nedám. Ani rejži, už jí nemůžu ani cejtit. Omáčku a knedlíky, to je to pravé ořechové a tady neznámé... jůůů. Chvilku se nechám ukájet tou představou a pak se zase proberu. A co si takhle zajít odpoledne zašermovat??? Po půl dni v kokpitu by mi pohyb bodnul. Ale jestli ty se nebojíš že já bodnu tebe.... Použiji takový ten posměšný ton.

Soshi Danshaku

Poslední poznámka mě nechávala chladným. To se nikdy nestane, bráchanče. Ale zpátky k němu. pohodil jsem hlavou. Co s ním? Měli bychom to někomu říct. Nebo si s ním alespoň promluvit.

Martin Slingel


Těžko říct... já bych ho nejradši smáznul, ale bojim se že by spíš smáznul on mě... co najít někoho v pyžamu??? Pak se dlouze zamyslím... nebo v županu??

Soshi Danshaku

No jo, ale jak? Přece tu nechceš jen tak chodit a vyřvávat: "Hej, lidi v županech, máme tu nějakýho protivníka" řekl jsem a rozhodil rukama. Takhle to nepůjde. Buď ho musíme vyprovokovat a je velká šance, že nás zabije, nebo ho musíme sledovat a čekat, až se pyžamáci objevěj sami.

Kira -> Pomalu se stmívalo a ty sis jen tak hrubě posedával na lavičce, sem tam nějaká kočka ale nic pořádnýho, což tě po chvíli docela naštvalo.. V tom však přišel týpek asi o dvě hlavy větší a řekl. Hej kámo, ty jsi ten vošoust jménem Kira, že jo? Rozbiju ti hubu a přinesu tě šéfovi, takže být tebou se radši nebráním. Dokončil tejpek z ostra a nedal ti čas na žádné váhání prostě jednoduše vyrazil pomocí jeho levé ruky do tvého obličeje. Z jeho postoje jsi poznal, že to bude nejspíše nějakej lempl a jediné, co mu hrálo do karet byla obrovská vejška, mozek však asi taky neměl největší.

Soshi -> Hiiiiia... Ozvalo se z tebe a ty ses okamžitě chytl za hlavu, ten hlas byl tak hlasitý a nemohl jsi ani vědět, že to vlastně jde z tvého nitra. Začala tě bolet hlava a připadalo ti jako by se někdo místo tebe chtěl vydrásat na povrch, po chvíli ten pocit zmizel, ovšem bolest hlavy nepřestávala.

Takai

Naklonil jsem hlavu na stranu.
Vidím že máš zajímavý smysl pro humor příteli, ale to že jsem nasoukanej v cosplayi ještě neznamená že padám z nebe
protočil jsem oči jako bych ho považoval za blázna a klidným krokem si vyrazil po svých věcech.

Kira Itami

Hej klidni se bor.. ... Začal sem docela optimisticky ale to už na mě letěla jeho pěst a já si jen hlasitě oddychl. Levačkou jsem vyblokoval jeho úder a pootočil jsem zápěstím tak že jsem ho za tu ruku chytl při čemž silně škubnul směrem do zádu abych mu vyhodil loketní kloub. Podle jeho nemotornosti se tohle povedlo celkem snadno, ochromen "menší" bolestí jsem mu položil i pravačku na jeho ruku a oběma rukama jsem zatočil tak že udělal menší salto (protočil se) a švihnul sebou na záda. Musel sem použít obě ruce protože díky svý vejšce nebyl zrovna nejlehčí. Šmarja.. už si skončil ? Odfrknul jsem si a rukama jsem objal opěrátko lavičky a vklidu seděl dál.

Kira -> Týpek se skoro skácel v bolestích a tys ho už jen pustil.. Po chvíli však vstal a nečekaně ti zasadil ránu do levé části obličeje. Já jsem tady ty zm*de.. Kur*a ani nevíš jak to bolí ty malej šmejde. Řekl a už nevypadal, že má moc sil, bylo to prostě z odhodlání, už se nezmohl ani na další ránu, šlo vidět jak se mu třesou nohy a on se jenom vlastně tak tak ještě drží, jeho ruce na tom už nebyli vůbec dobře, nejspíše to všechno bylo kvůli jeho šéfovi, kdo ví.

Kira Itami

Pěst mě docela překvapila a když jsem chtěl zakročit všiml sem si jeho stavu.. Hele.. je ti dobře? Řekl jsem docela udiveně a otřel jsem si tvář. V rychlosti jsem si stoupl a pomalu ho posadil na lavičku.. Tak to by stačilo.. kdo tě poslal aby si mi nakopal p*del ? Řekl jsem poměrně klidným tónem a čekal na jeho odpověď.. doufám že se ten týpek neskolí dřív než mi stihne říct o co jde.. Možná sem to s tou obranou trochu přehnal..

Soshi Danshaku

Chytl jsem se za hlavu a sykl jsem boletí. Ta bolest, ten pocit, je to stejné jako tehdy, v ten den od kterého si nic nepamatuju.
Jasně, asi se mi to zdálo...Já tě znám, jsi stejný jako my dva. Určitě. trochu jsem se vylekal, ale pak jsem zapudil možnost, že by to udělal on. Kam jdeš, cizinče? Pořád jsem se držel za hlavu a opřel jsem se o bratránka.

Takai

Stejnej jako vy dva? To jako že jsem ma.or? Ne díky ale já z cvokhousu neutekl na rozdíl od vás pánové, přeji příjemný zbytek večera
pozdravil jsem je zvednutým prostředníčkem přes rameno a v klidu kráčel dál.

Suicida Ruin- Nad městským parkem

Vystoupil jsem z Garaganty a rozhlédl se. Hezké město... mockrát jsem tu nebyl a tak jsem už skoro zapomněl, jak vypadá. Pode mnou jsem zaregistroval Takaie a nějaká dvě děcka, co šla za ním. Navýšil jsem reiatsu a počkal jsem, až se Takai otočí. Lehkým šepotem jsem řekl: Spirit-sama se dívá... Pak jsem nechal působit gravitaci a dopadl jsem na zem. Otočil jsem se zády k Takaiovi a rozešel jsem se do města.

Kira -> Pomalu jsi ho posadil a on jen těžce oddechoval, nepadl ale pokusil se ti naopak dát ještě pěstí do obličeje v půlce útoku mu však ruka doslova spadla... Je v prdeli. Odvětil tejpek krátce, což naznačovalo něco na způsob, že je zlomená. Týpkovi se čím dál tím více hůř dýchalo, nejspíše to bylo kvůli nátlaku na jeho tělo, jenž jsi na něj vyvinul, přeci jen na to nejspíše nebyl moc stavěnej.

Thomas -> Zlaté zarámované cédo jsi pomalu a jistě nesl, tejpek se jen chectal a pravou rukou ukazoval něco na způsob, dej to sem bejby. Měl jsi možnost ho hodit po zbrani a tak mu ji vyrazit z ruky, ovšem bylo tady riziko, že se cd nějak poškodí. Samozřejmě mohl jsi prostě přijít a pokusit se ho s tím nějak zbavit, ovšem jeho nejistej pohled nevěděl, kdy znovu vystřelí a vůbec v jakou dobu.

Dům Ayatsuji
Yakumo
Dlouho jsem se díval na oblohu a po chvíli se konečně odhodlal vrátit do bytu. Byl jsem docela unavený a tak jen prostě zasedl do gauče a trošku odpočíval, mezitím však stále přemýšlel o světě. Spí? Tak brzy? Pomyslel si krátce a poté svůj pohled směřoval na prázdnou sklenici vody.

music world
Thomas
Systematická volba hodit cd nebo zkusit nějakou akci zblízka a riskovat život. Je celkem jednoduchá opravdu nemohu dovolit aby se tomu cd-čku něco stalo hudba je pro mě mnohem důležitější než život. P5eci jen to cd to je život mnoha lidí . Proti tomu je ten můj no můj... Přistoupím inu ke zloději i z cdčkem v zoufalé snaze využít situace zmocnit se nějak zbraně a nepoškodit cdčko... prostě situace na hovno.

Kira Itami

Hej na něco sem se ptal ! Kdo je ten tvůj "šéf", kde ho najdu a proč tě poslal ! Křikl jsem už docela podrážděně protože mi zrušil veškerou dobrou náladu a chytl jsem ho pod krkem tak aby mi koukal do očí.. Mluv !

Martin Slingel


Soshimu se něco stalo. Okamžitě k němu vystřelím a chytím ho kolem ramen. Jsi v pohodě chlape??? Všechno dobrý?? Pak ucítím divnou sílu. Rozhlédnu se kolem a vidím na nebi díru v podobě úst a z ní vyskočí nějáký robot. Chvilku jen tak stojí a pak odejde. Co se to tady k sakru děje???

Soshi Danshaku

//Jen technická: Takai ze ěm určitě cítí hollowa. Pokud tedy není antitalent na zaměřování reiatsu.

Oddychoval jsem sice těžce, ale tep jsem měl normální. Jo, vpohodě, díky... Přes Martinovo rameno jsem uviděl jen záda podivné postavy v bílém plášti s holí na zádech, jak odchází kamsi do dáli. Hej, kdo to přišel s tebou? řekl jsem směrem k tomu, kdo nás nazval cvoky.

Takai

Suicidovi jsem adresoval totožný pozdrav jako Soshimu a vklidu pokračoval. Měl jsem tu svou misi a rozhodně jsem se s těmahle třetiřadýma břídilama nechtěl párat jenom kvůli tomu že náhodou mají Reiatsu podobné Hollow.