Ostatní prostory ve městě

Kira Itami

H..hej ! Křikl jsem na něj ale to už ležel na lavičce v bezvědomí a já jen zasekle zůstal stát u lavičky. Byl to pro mě docela šok protože jsem si připadal spíš jako viník, navíc už se stmívalo a člověk stojící u zmlácenýho týpka v parku vypadá dost podezřele. Proč ?.. Řekl jsem si ačkoli to bylo jediné co se na to dalo říct. V mžiku jsem z kapsi vytasil mobil a už vyťukal číslo na záchranku.. po té co mi to záchraná složka vzala jsem v rychlosti spustil. Dobrý den, pošlete prosím rychle záchranku do západní části mětského parku, je tu muž v bezvědomí s vykloubenou rukou a s několika modřinami.. Sotva jsem to dořekl už jsem zmáčk červené tlačítko a mobil schoval do kapsy. Neváhal jsem a rozeběhl jsem se rychle pryč z parku do nějaké menší uličky aby mě nikdo neviděl.. tam jsem zpomalil a jednou rukou opírajíc se o zeď jsem pomalým krokem procházel uličkou.. Co jsem to udělal ?.. Proč po mě šel ?.. Co jsem komu udělal..vždyť, já s lidmi vycházím dobře.. Hlavou mi lítalo mnoho otázek a já vůbec nevěděl o co jde.. na něco takového jsem nebyl stavěný a vůbec jsem nevěděl co se to děje.. Nic takového se mi nikdy nestalo, ne takhle vážně..

Kira -> Chlápek se tě chtěl zeptat z jakého důvodu, to už si však zmáčknul červené tlačítko a tak přerušil hovor. Asi za deset minut na to dané místo přijela sanitka.. Obr byl velice těžce naložen a sanitka se už hodlala vyjet do nemocnice, jenže jeden z doktorů se zastavil.. šťouchl si do brýlí. Hmmm... Kdo to udělal? Vsadím boty, že to byl ten týpek, kterej zároveň i volal.. sráč Problesklo mu hlavou a jen se trošku škodolibě zasmál, poté už sanitka odjela a tys mohla zase v pohodě vyjet.

Sídlo gangu
Atami

Jen tak v klidu jsem seděl na křesle jako správnej šéfík gangu a pozoroval ty budižkničemu. Se zapáleným doutníkem jsem se na všechnu tu spodinu díval a posmíval. To však do místnosti vtrhl pofiderní chlapík z gangu a v rozpacích zkřikl.. P-p-pane.. Age byl poražen! Načež hned dostal i odpověď. Age byl slaboch.. Je jenom dobře, že ta špína dostala na hubu, byla to přeci jen zkouška jestli na to má. Řekl jsem krátce a trošku si potáhl, po chvíli jsem se však rozhodl vstát spolu i s mou katanou.. Kira.... Vydal jsem ze sebe pouze při pohledu na strop sídla gangu.

Kira Itami

Když jsem se pomalu vzpamatoval, došel sem na kraj uličky abych se podíval jestli ho už sanitka odvezla. Když jsem zahlédl že už tam není tak jsem se jen opřel o zeď a těžce vydechoval. Musím zmizet. Problesko mi hlavou ale to už jsem svižným krokem šel podél silnice směrem k mému domu.. hlavou mi pořád běhali otázky co se to vlastně stalo a byl jsem úplně mimo.

Music World
Thomas
" Ták bez té pistolky si v prdeli co?"
5eknuj naštvaně zvlášť když si všimnu ,že je obal od zlatého disku poškozený. Naštvaně se rozmachu chci jednu tomu hajzlovi vrazit.
"Padej odsud."
je připraven ho vyprovodit kopanci a vůbec pořádně mu zmalovat ciferník.

Soshi Danshaku

Hele, Martine, myslím, že se s ním ještě setkáme. Pořádně si ho zapamatuj a jdeme pro brambory, už mám docela hlad. zavelel jsem a otočil to do prvního nákupního centra.

Dom Ayatsuji
Ayatsuji

Pomaly som sa prehodila na druhú stranu postele no stále som nejak nevedela zaspať, bola som zvedavá čo robí Yakumo no nemala som tú "guráž" sa ísť dole naňho pozrieť. Mala som celkom chuť aj cez moju povahu do niekoho praštiť a tak som si to vybila na vankúši. Po tom som hodila len taký prázdny pohľad niekam mimo tento svet a rozmýšľala som nad všelijakými vecami.

Martin Slingel

No, v to upřímně doufám... rád bych zjistil co je zač. Jde se. Na brambory!!!! S tím jsem vyrazil do místního obchodu s potravinami.

Soshi Danshaku

V samoobsluze jsme nakoupili, co jsme potřebovali- vzpomněl jsem si ještě na pár věcí- a dorazili jsme domů. Tam jsem ukuchtil francouzské brambory a okolo půl deváté jsme se usadili k jídlu. Víš... povídám mezi jídlem Martinovi. Dneska se mi v hlavě ozval hlas, který jsem už někde dřív slyšel...možná by...možná by to mohla být nějaká událost z toho týdne, který si nepamatuju...Mám z toho trochu strach... říkal jsem zamyšleně mezi jídlem. Martinovi mohlo přijít, že jsem opravdu rozrušený, protože takhle moc skoro nikdy nemluvím. Obličej jsem měl lehce stažený přemýšlením a tak nějak jsem se přehrabával v jídle.

Martin Slingel


Vzhlédnu od jídla a tázavě se na Soshiho podívám. Hlasy v hlavě nejsou v dnešní době nic nenormálního. Já je sice neslyším ale možná je to jen otázka času. Věřím že se to spraví. Spolu zvládneme cokoliv, vždyť to víš.

Soshi Danshaku

Pokrčil jsem rameny. Asi už blbnu...ale co když se něco stane? Ten chlap v tom parku mě docela přesvědčil...a ten druhej taky. Viděl jsi i toho druhýho, ne?

Martin Slingel


Jo, viděl... děje se tu něco divnýho ale určitě se to něják vyřeší. Ale jak vyřešíme tebe??? Asi tě vezmu do nějákýho bordelu nebo baru, jinak to nevidim. Celou dobu se tvářím smrtelně vážně, až to musí být k smíchu.

Soshi Danshaku

Hm, bar...můžem zajít někdy, zejtra, pozejtří, třeba tam narazíme na nějaké zpřízněné duše ženského pohlaví. souhlasil jsem. Teď ale půjdeme spát, ranní ptáče...no prostě musíme do školy. dodal jsem ještě a začal jsem uklízet ze stolu.

Martin Slingel


Jo, to je slovo chlapa. Pomůžu Soshimu sklidit ze stolu, spáchám hygienu a plesknu sebou do pelechu.