Město Hirashi

Gisei Jiko

Přesně jak říkáš. Je to část mé duše. Konkrétně svědomí. Ty bys byl schopen boje v jedenácté divizi, kdyby ti pořád něco uvnitř tebe říkalo, že to, co děláš, děláš špatně? Má zanpakutou znázorňuje utrpení a sebeobětování. Musel jsem ji vytěsnit z hlavy a díky tomu je ze mě lepší bojovník, nebo, jak říká ona... pohodím hlavou směrem k ní ...vrah.

Gisei Jiko

Tentokrát se ozvala Jikkasatsu To by nešlo. Jsme jako voda a oheň. Nerozumíme si. Ale to ty bys asi nepochopil. Nás nezměníš, a i když to tak nevypadá, oběmá nám vyhovuje naše "harmonie".
Já jsem jen kývl. Má pravdu. I když se to nezdá , jí vyhovuje, když se dívá na tu bolest kolem a pak to léčí u sebe ve vnitřním světě. Tam má přátel dost. Víš, náš vnitřní svět je poněkud komplikovaný. Každý, koho zabiju, se objeví na dřevěném kříži v mém vnitřním světě a Jikkasatsu si s ním povídá... jestlis e Kashike díval pozorně, uviděl slzu stékající po mé tváři, a na stejném místě stékající krvavou slzu na tváři Jikkasatsu. Jdeme spát. Zejtra určitě zase přijde nějaký hollow. ukončil sjem debatu a šlehl sebou na postel.

Kashike Gorin

Máte pravdu, nechápu to, ale mrzí mě, že je ve vašich srdcích taková bolest. Náš vnitřní svět se vznáší kdesi vysoko na oblacích kde nemůže být nikomu smutno, takže vaše pocity nechápu. Možná po čase, který s vámi strávím, budu chápat víc, ale odpusťte mi, že si uchovám svou dobrou náladu. Protože ta je tou nejlepší zbrojí. Přeji vám dobrou noc. S tím se oba s Eterou ukloníme, otočíme se a hupneme do druhé postele. Po chvilce Etera zmizí a já se přenesu do svého vnitřního světa, kde.... (však víme)

Gisei Jikko

Probudil jsem se jako první, pomalu přistoupil k posteli Kashikeho, jemně odsunul Eteru a skopl jsem Kashikeho z postele. Vstávat, lenochu! Jde se jíst! V ruce jsem držel orestovanou kotletku jen tak na soli, jako jsem to znal z reálného života. Položil jsem k němu talíř a uklonil se: Přeji příjemné dopoledne, slečno. Pak jsem odskočil do kouta a začal mrmlat: Máme slunečno, místy polojasno, tlaková níže, reiatsu v normě, k večeru by se mohla tvořit mlha způsobená lehkým prořídnutím vzduchu. a ládoval jsem do sebe kotletu.

Kashike Gorin


Probudil mě kopanec a úder o zem. Polekaně vyskočím a sáhnu po zampakuto. Kde je????!!!! Porozhlédnu se po pokoji a zjistím, že Etera se peleší vedle mě. Já jí dám, jen co se probudí. Pak se otočím na Giseie. Teda, takovýhle budíček jsem si nezasloužil. A máš velké štěstí, že jsi nevzbudil i jí. Je hrozně mrzutá, když jí někdo budí. Jinak ti přeji dobré ráno. Odeberu se k lednici a vytáhnu plato s vejci, cibuli, ze špajzu olej a potom tradá s pánví ke sporáku. Udělám míchaný vajíčka, naservíruju na tři talíře, šoupnu je na stůl, uvařím čaj a v momentě, kdy doliju poslední hrnek se vzbudí Etera. Vstane, protáhne se a zasedne ke stolu. Přinesu ke stolu čaje a přisednu si k ní. Oba se teď díváme směrem ke Giseiovi a Etera ho pohledem vybídne, aby si sednul.

Gisei Jikko

Trochu ve mě hrkne a pak vstanu a kotletu hodím na talíř. No tak tentokrát to budeme mít dochucené, no. usměju se. Copak se vám zdálo hezkého? Kashike se docela vlnil pod peřinou. a přitom jsem se lišácky usmál a mrknul. Když jsi ve vnitřním světě, tvoje tělo je fyzicky tady. Pak jsem se zase zakousnul do kotlety a na chleba nahrnul trochu vajec.

Kashike Gorin


Ani trochu mě jeho poznámka nevyvede z míry. Jo, jsem si toho vědom. Ale pořád lepší, než se do něčeho pouštět na život. Jen doufám, že tě to něják nepohoršovalo. Pokud ano, my si to klidně necháme až po misi, zpátky domů.

Gisei Jikko

Dobrý, já jsem se otočil na druhej bok. Etě že tu neni manželská postel. No nic, jde se do práce. Protože práce šlechtí. zahalekal jsem a dal talíř do dřezu. Pak jsem elegantním slatem vyletěl z okna. Jé, já zapomněl na tu vejšku. Zabrzdil jsem pomocí reiatsu a přistál na nejbližší střeše.

Kashike Gorin


Příjdu pomalu k oknu a podívám se, jak brzdí. Boha jeho, to je vůl... nesnáší výšky a skáče z okna. Etera mezitím zmizí a u pasu se mi opět objeví šavle. Ale má pravdu, práce šlechtí, tak jdeme lásko. Vyskočím oknem ven a přistanu vedle Giseie. Jaký jsi měl let???

Gisei Jiko

Hodil jsem ksicht a místo odpovědi prohlásil: Tak kam dneska? a rozhlédl se po ulicích.

Kashike Gorin


Pořádně nasaju reiatsu z okolí a nahodím zamyšlený výraz.. Hm... já ... nevim.

Soshi Danshaku

Zvířata se taky musejí pohřbít? zatvářil jsem se udiveně, ale to už jsem v jedné ruce držel zanpakutou a běžel jsem za antilopou Ty sestřel toho hollowa, doděláme ho na zemi. křičel jsem za sebou.

Kashike Gorin


Jak je libo, hned bude po něm. Vyrazím a za běhu aktivuji shikai. Vyskáču na nejvyšší okolní bod a soustředím se na hollowa. Nechám pod ním vzduch změnit hustotu tak, aby byl co nejřidší, což v praxi znamená, že zapracuje fyzika a přitáhne si ho dolů, jelikož křídla se nemají o co opřít. Očekávám, že se pádem zabije.

???

Podívám se dolů pomocí svých zvláštní očí a začnu si všímat jakoby vzduch řídl.. Promiň, ale já jsem poněkud jiný než ostatní.. Řekl jsem a mé původní tělo se rozplynulo, objevilo se totiž na baráku hned před Kashikem, poněkud však v jiném vzhledu, než předtím.. Takže Shinigami? Nechtějte mne zdržovat, můj cíl zde je totiž velmi důležitý a kdybych to pro svého pána nesplnil, bylo by to hodně špatné. Pronesl jsem a svoje tělo nechal opět rozplynout na hejno vran.. V okamžiku se opět objevilo za Kashikem a já jen pronesl.. Shouja Hi! Z mého ukazováčku na tebe vyletěli zvláštní lanka, byli však docela pomalé, a proto jim bylo lehké uhnout. (Foto).

Kashike Gorin


Chjo. Shumpem uhnu vlevo od něj na vzdálenost asi tak metr. Nic nečekám a v pohybu přejdu do výpadu. Mířím bodem na krk ale do úderu nevkládám sílu, ta zpomaluje, nemluvě o tom, že na špičce bude tlak dost velký na drcení betonu, natož pak hierra.

Soshi Danshaku

Doběhnu zpátky ke Kashikemu. Dva nedá... Bez vyvolání shikaie se rozeběhnu s taseným mečem směrem k hollowovi a v momentě, kdy vystřeluje lanka a Kashike uhne, chytnu je a přeříznu je jedním máchnutím.

Soshi danshaku

Doufám, že ho nenapadne nějaká blbost... Pokud se začne Kashike otáčet, zařvu na něj: Když ho zabiješ, lanka se vypařej, tak neztrácej čas a zarvi ho!

Kashike Gorin


Na tah reaguji zaražením nohy na místě a své úsilí podpořím troškou reiatsu. Tomu frajerovi se podívám do očí a pak mu před nima vytvořím vakuovou kouli. Tu nechám bouchnout. Imploze by mu měla dost značně ublížit, nemluvě o teple, které při tak rapidním tření vznikne.

Kashike Gorin


Nespustím z toho chlapa oči. Pak si periferně všimnu toho vlákna. Nechám vzduch před vláknem zhoustnout jak jen to jde (hustota medu) a doufám, že ho to zpomalí. Počítám s tím, že vlákno musí aspoň trochu řídit, tudíž se vymrštím a vedu bod do obličeje. Moje čepel je tenká, tudíž špatně viditelná, mělo by to vyjít.