Nemocnice Tagarashi

Jonathan Tell

c-co?řekl jsem a měl jsem mrný tik v oku.Skočil jsem Amy kolem krku a z očí mi doslova tekly proudy anime slz.jak tohle můžeš udělat svému vlastímu bratříčkovi?co kdy žtě nedokážou ochránit?co když se en tváří jak tvý přátelé?ptal jsem se jí na další a další otázky a mezitím mi tlkly anime slzy tak moc že to vypadalo že nastane potopa nemocnice.Moje sestřička chce vsadit na lidi které ani pořádně nezná...Řekl jsem ale potom jsem se jakžtak uklidnil.posadil jsem se,utřel si anime slzy a už klidným hlasem jsem se zepatl.kdo jsou ti lidé?pokud tě mají alesopň částečně chránit tak si je musím ověřit...řekl jsem jí.

Amy Tell (npc)

eeeh bráško.. nemusíš sa .. hmm znepokojovať.. vážne. Je to dievčenská skupina na škole.. heeh.. Nee-san je vážne v pohode.. niekoľko krát mi aj pomohla keď si bol mimo. Povedala som trocha nervóznejšie a vážne som dúfala že moc Nee-san nebude otravovať.

Akira

Rozbolela mě silně hlava, noviny jsem si sebral pod paži a odcházel jsem z kavárny. Ještě předtím však přišla k tomu modrém týpkovi nějaká holka nejspíše sestra. někoho mi připomínala, ale nemohl jsem si vzpomenout koho. Než jsem vstoupil do pokoje tak jsem třikrát zaklepal, chvíly jsem počkal a pak vstoupil do místnosti. V pokoji jsem cítil jisté napětí, šlo z pohledů vyčíst , že jsem něco přerušil. Vzal jsem si prášky ze stolečku a zapil je sklenicí vodou. Nechtělo se mi už někam odcházet, navíc jsem byl šíleně ospalý. Zatáhl jsem zástěnu aby měli aspon trochu toho soukromí, lehl jsem si do postele, přetočil se na bok. Zavřel jsem oči a pokoušel se usnout.

Yakumo-sama

Na posteli s tebou? Huh, to by bylo určitě dostatečně dobré.. Mimochodem to chceš jít domů opravdu v tomhle nemocničním super oblečení? Zeptal jsem se ji.. Jako sice to vypadá na tobě pěkně, jako většina věcí.. No mě je to jako jedno, jestli chceš....... Řekl jsem ji s takovým pofiderním pohledem na tváři, no to už do místnosti vešel Akira a zatáhl zástěnu. Hele, Akiro? Určitě nemáš kde spát, nemýlím se? Tak tedy tady máš moje klíče od domu, mám ještě náhradní tak je to cajk, kdybys teda chtěl jít pryč, ve třetím patře jsou ale rozbitá okna, ale to víš... No já jen kdyby jsi chtěl, stejně pár dní možná den budu spát teda u Ayatsuji, takže asi tak. Dokončil jsem a poté už jen čekal na reakce.

Jonathan Tell

Když jsem byl mimo?to sjem byl mimo tak dlouho?no to je fuk každopádně mi ji co nejdřív musíš představit,nechci dát svoji maldší sestřičku do rukou někomu koho ani neznám,rozumíš mi?zeptal jsem se jí a čekal na odpoveď.Doufal jsem že to nebude znít vlezle. Měl jsem o ni pouze strach.

Ayatsuji

Josh! doma sa prezlečiem.. zazubila som sa naňho a znova som k nemu natiahla ruky. Yakumo_kuun.. pomôžeš mi? spýtala som sa ho takou kawai tváričkou. Prosiiim bez teba domov neprídem, dodala som a čakala či mi pomôže vstať.

Amy Tell (npc)

Eh.. možno ja.. neviem no, nemá moc rada chalanov s nie zrovna najrúžovejšou povesťou. Povedala som vyhýbavo a dúfala že ho tou odpoveďou moc nenaštvem.

Akira

Vstal jsem z postele a odhrnul jsem závěs. Ani mě neznáš a chceš mi dát klíče od tvého domu ? Jsi zajímavý člověk ... Máš ale pravdu .. nemám kde bydlet. Je to dlouhá historie o kterou se zatím nechci s nikým dělit. Vstal jsem z postele a přešel k Yakumovi. No dobře...navíc, stejně ti dlužím opravu těch oken. Vzal jsem si od Yakumi klíč, převlékl jsem se do svého oblečení. Od toho okamžiku kdy jsem byl poraněn neuplynulo ani 4 hodiny a po mých ránách jako by se zem slehla. Vzal jsem si své věci a odešel jsem z pokoje.

Yakumo

Tse.. Řekl jsem ji a lehce sklopil hlavu, no to už jsi mohla všimnout že ji podebrali mé ruce a já ji měl opět v náručí. Takže to chápu dobře, že prostě a jednoduše půjdeme... Odvětil jsem a mile se na ni usmál, tentokrát to bylo jiné než minule přeci jen, minule měla v sobě několik střepů a byla docela zraněná a teď... Neváhal jsem a šel až přímo dolů k personálu, kde se to nakonec nějak vyřešilo a my mohli v klidu odejít, stejně jako minule jsem zastavil jeden taxík a spolu s Ayatsuji si sedl na zadní sedadla. Už jsem jen čekal až poví adresu daného místa a my mohli v klidu odjet.

Ayatsuji

Usmiala som sa keď ma zodvihol a dosť som sa potešila že mi dovolili odísť z nemocnice, keď privolal taxík a nasadli sme doň tak mi chvíľku trvalo kým mi došlo že sa čaká, kým poviem svoju adresu. Eh je to dva bloky za školou, taký menší rodinný dom, číslo sedemnásť. Povedala som a po tom som sa oprela o Yakuma, len som už čakala kým prídeme ku mne.

Yakumo

Jen jsem se na ni usmál a její hlavu položil na mé rameno.. Tak tedy můžete jet. Řekl taxikářovi, který ani nepromluvil a jenom pohl dolů se svojí čepicí či co to měl na hlavě. No za celou tu cestu jsem se docela nudil a jediné, co mě uklidňovalo byl pohled na Ayatsuji a taky fakt, že jsem ji mohl mít u sebe a jen pro sebe.

Pokračuji v ostatních prostorech. =D

Jonathan Tell

Já taky nemám nejrůžovější pověst apokud si pamatuji tak o mě lidi nemluví jako o klukovi ale jako o démonovi...no ale to je jedno...jak myslíš...povzdechl jsem si znuděně a opřel si hlavu o ruku.už abych odsud vypadl...

GM

-> Jonathan do kavárny přišel jeden delikvent z Karakura High School, někdy také přezdívaný Žlutý Blesk Notsuri... Hale, hale, koho tu pak máme, není to náhodou modro-vlasej démon? Slyšel jsem, žes dostal prý pěkně na hubu od nějakýho nováčka. Je to pravda? Zeptal se tě dost arogantně a přitom si prokřupal postupně všechny pěsti. Copak Jonathánku jsi zaskočen, že vidíš "starého" přítele? Zeptal se tě znovu a ještě více nasraně než minule, jednoznačně mu šlo jen o jedno, vyprovokovat tě.

Jonathan Tell

To ti dělá radost? Bojovat s někým kdo néni schopen boje? A promiň slabochy si nepamatuji, jakže se to jmenuješ?zeptal jsem se znuděně a začal si bezproblému číst noviny. Totálně jsem tě ignoroval. Vyřídíme si to tady nebo půjdem za nemocnici? Nebo pokud nejsi srab tak alespoň počkáš až budu moci zasazovat silnější údery...Ale všichni delikventi jsou stejní,takže můžu alespoň dočíst noviny?řekl jsem ještě znuděněji než předtím a otočil jsem stránku. Ve skutečnosti jsem čekal že se teď o něco pokusí a byl jsem připraven se rychle odrazit nohama od země takže bych stihl spadnout i se židlou na zem,peřkulit se dozadu a v pořádku se postavit. Ale možná jsem špatně odhadl svoje schopnosti protože mi asi daly nějaké tlumící prášky takže jsem byl trochu mimo.

GM

Snažíš se být vtipnej, kamaráde zlatej? Řekl jsem mu a kávu či pití, které tam měl vzal do rukou a chrastl ho po novinách.. Huuu, teď se ti asi bude blbě číst, co? To je vše co ještě zvládáš? Vidím že ten tejpek ti dal pořádně na kokos a nejspíše z tebe vymlátil i ten miniaturní mozeček, který jsi vlastnil. Dokončil jsem a čekal jak na to zareaguje, samozřejmě za mnou stáli další dva tejpci, takže při jakémkoliv náznaku na útok by si ho podali..

Jonathan Tell

Ach jo...zrovna sportovní rubrika....řekl jsem si a noviny jsem zmuchlal a hodil do koše. Vám nemá smysl nic říkat...Stejně mě při troše štěstí srabsky zmlátíte a po škole se budete vychloubat že jste mě tak hrdinsky přemohly...ale já jsem unavený a nemám náladu...A nehodlám s vama ani bojovat...nemám k tomu důvod...řekl jsem v klidu a rukou si podepřel bradu.takže jestli mě chcete zmlátit tak si ušetřete práci...řekl jsem a druhou rukou jsem líně naznačil aby zmizeli.

GM

Jonathan -> Zbít, my tebe? Nebuď vtipnýý! My jenom chceme, aby ses stal vůdcem našeho malého rozrůstajícího gangu, který zanedlouho ovládne školu, pane modro-vlasý démone! Pronesl jsem úplně jako hrdý poskok, ovšem hned poté jsem se zasmál a pěstí vyrazil proti Jonathanovému obličeji, jelikož to nejspíše nečekal, protože byl udiven mým přístupem dostal přímou ránu, která ho shodila ze židle.

Jonathan Tell

jeho úder jsem čekal ale nereagoval jsem na něj. Když jsem dopadl na zem tak jsem bez problémů vstal a oprášil se. nezájem...řekl jsem jako by se nic nestalo a v pohodě jsem dosedl zpátky na židli a podepřel si bradu. Další úder by jsem bez problémů chytil. budete tu ještě dlouo prudit?řekl jsem otráveně.

GM

Když se chtěl zrovna opřít o bradu, tak jsem mu dal levou dlaní do nosu.. Vzhledem k tomu, že ho měl zlomenej ho to mohlo i vcelku bolet.. Kamarádičku, né nadarmo mi říkají žlutý blesk, má pěst i dlaň jsou nejrychlejší na celé škole, víš? V tom je ten vtip, mé ruce tě dokáží složit pouhým mrknutím. To je má síla! Dokončil jsem a zlověstně se na něj usmál.

Jonathan Tell

c-c-c...zasyčel jsem mírně bolestí.Nos jsemsi mýrným trhnutím narovnal a řekl. A podle tvého chování jsem tě porazil...omlouvám se že jsem tě nepoznal...já porazil už tolik lidí že si je všechny nepamatuji...řekl jsem a utřel si trochu krve která mi tekla od nosu.ale nerad bych to tady zničil...jestli se chceš prát půjdeme ven...řekl jsem a čekal na jeho odpoveď. Mezitím jsem se opeřl o židly a dal si ruce bezstarostně za hlavu.

GM

Vidím, že pán je i natvrdlý. My spolu nikdy nebojovali, je to jenom pár měsíců, co jsi utekl z našeho dohodnutého soubooje, sráči! Zařval jsem a bouchnul do stolu tak rychle a silně že to tam udělalo i menší.. no menší.... prostě díru jak ho***. Tak okey, čekám tě za nemocnicí, jestli nepřijdeš do pěti minut, tak jsi největší zbabělec, s kterým jsem kdy chtěl bojovat. Řekl jsem a pomalu odešel na dohodnuté místo.

Jonathan Tell

Pár dní tu asi ještě pobudu...prromiň Amy...za chvíli jsem tu...řekl jsem a vstal od stolu. Došel jsem za asi minutu na dohodnuté místo a postavil se dost daleko od žlutého blesku. Na to aby se jeden vy*ral...ségra je v nebezpečí a místo parádního souboje musí bojovat se třemi kreténskými delikventy s noži kteří s nimi neumí ani zacházet...no ale teď si to vynahradím... A za to že jsem před tím ,,zdrhl" se omlouvám...tehdá ,jako obvykle, myslím moji ségru zasenapadly nějaké hovada...no teď nejsem v nejlepším stavu ale pokusm se do toho dát vše...řekl jsem mírně znuděně a postavil se do mírně útočného ale hlavně obranného postoje*.můžeme začít?zeptal jsem se.

* vypadá to zhruba jako boxer v obrenném postoji peek-a-boo ale stojím rovně,mírně skrčený a ruce mám v krabici(něco jako u peek-a-boo ale je to otočeno o 90° a palce míří k Jonathanovi).

GM

Bože můj.. Ty jsi tak předvídatelný.. Řekl jsem a veškerou rychlostí se rozběhl, ve mžiku má noha už mířila na temeno jeho hlavy, vzhledem k tomu, že jsem jeden z nejrychlejších v Karakura High School a celková akce, přes skok nad jeho hlavu až na zaútočí pomocí paty na jeho temeno proběhla velmi efektně a rychle. Takže tohle je modro-vlasý démon? Pomyslel jsem si při kopu a ještě se u toho ďábelsky usmál.

Jonathan Tell

Když jeho noha směřovala na moji hlavu neměl jsem moc na výběr.bradový kop...pomyslel jsem si a svoji přední nohu (pravou) jsem posunul dozadu(takže ty nohy byly skoro vedle sebe) a rychle jí vyrazil proti kopu Notsuriho. Šňůru jsem zvládal bez problémů takže tenhle kop byl přímo nad moji hlavu. Pata mojí nohy byla mířená na kotník Notsuriho cožmu mohlo způsobit dost velkou bolest.

Amy Tell (npc)

S nervóznym výrazom na tvári plným obáv a (bla bla bla).. som tiež išla za nemocnicu no tak aby ma môj bráška nevidel. Po chvíľkovom rozhovore sa začali klátiť a ja som sa len bezmocne prizerala ako sa môj brat znova bije, nechcela som ho takto vidieť ale očividne som to nijak nedokázala ovplyvniť.

GM

Skočil jsi na to.. Řekl a dokázal se ve vzduchu doslova otočit , čímž ho tvůj kop netrefil a on mohl v klidu dopadnout na zem, jak se tak stalo rychle se rozběhl a pěstí ti zamířil přímo na bradu, měl však něco v plánu, ale kdo by v dnešní době něco v plánu neměl, že ano? Jeho tvář sršila tím podlým úsměvem, nevěstíc nic dobrýho.