Yakumo Saitou

Jméno
Yakumo
Příjmení
Saitou
Přezdívka
Yakumo nemá žádnou speciální přezdívku, která by hrála nějakou roli.
Fobie
- Thanatofobie -
Je fobie ze smrti, Yakumo ji sice má, ale zatím o ní bohužel neví a možná i dlouho vědět nebude.
Věk
Sedmnáct a půl.
Povolání
Student, člen disciplinárního výboru.
Rodina
~ Otec - Saitou Isshin ~
Normální otec, kterého lze potkat na tomto světě téměř kdekoliv, není nějak extrémně přísný a většinou se své nervy snaží držet ne úzdě. Isshin je v současnosti ženatý a má jedno dítě, Yakuma. Pracuje jako ředitel společnosti, která vydává různé mangy. Původně se narodil ve městě Nagoya, no ve svých 20 letech se musel přestěhovat kvůli práci do Karakury, kde nakonec zůstal dodnes. Otec Yakumo nebyl podle všeho ničím jinak zvláštní, ve škole býval dost průměrný, nic moc extrémního a většinu ročníků prošel s chvalitebnýma známkama. Podle všeho nikdy neviděl ani žádného ducha jako Yakumo a nic podobného.
~ Matka - Saitou Natsuki ~
Extrémně hodná matka, která však poslední dny tráví v nemocnici, kvůli její nemoci. Je vdaná a má jedno dítě, což je snad jasné. Dříve pracovala jako asistentka v jedné firemní společnosti, no později musela práci opustit, kvůli její již zmiňované nemoci. V dnešní době vlastní jednu menší nemocnici, o kterou se však stará její sestra. Ve škole bývala velmi úspěšná a nikdy nedostala horší známku než A. Takže z toho vyplývá, po kom náš mladý Yakumo vůbec je.

Koníčky
Vzhledem k tomu, že Yakumo není příliš sociální typ člověka, tak jeho koníčky jsou velmi zvláštní. První z nich je čtení různých knížek, ne však knížek obyčejných, má rád knihy, které jsou nějakém způsobem zajímavé, většinou knihy o konci světa a tomu podobné. Druhý koníček je učení, rád se učí, i když vlastně nemusí, protože je jeden z nejchytřejších na celé škole, mno z neznámých důvodů ho to celkem baví. Ten třetí a zároveň posledním koníčkem jsou Shogi, což je něco jako naše šachy, Yakumo se několikrát účastnil i turnajů v Shogi a většinou vždy odešel jako jeden z nejlepších na celém turnaji.
Oblíbené
Oblíbené věci u Yakumo, hm to je vcelku složité má rád totiž vcelku dost věcí, i přes jeho zvláštní povahu. Když se ponoříme do oblasti jídla, okamžitě si všimneme, co má Yakumo a rád a co ne.. Jeho nejoblíbenějším jídlem je stoprocentně Onigiri, někdy nějaká bageta a nebo také Dango. Pokud se však jedná o Dango, tak nejčastěji s nějakou sladší omáčkou, pálivou totiž on moc nemusí. Z pití má asi nejraději vanilkové mléko, které mu pomáhá při učení, poté nějaký ten bublinkový nápoj a jemně perlivá voda. Má také rád j-music, což je poznat, protože má téměř furt sluchátka v uších. Poté samozřejmě má rád dívčí, nebo-li něžné pohlaví, no musí se jednat o opravdu hezkou, ale zároveň i inteligentní dívku. Poslední věc, kterou má Yakumo rád je samozřejmě noc, při které se spolu se svitem měsíce nejčastěji učí.
Neoblíbené
Věci které nemá Yakumo rád, jsou například pálivé omáčky na jídlech a celkově i kari moc třikrát nemusí. Z pití nesnáší alkohol, tedy Saké (Ano, Saké je alkohol, ne rýžový víno -.-"").. Dále také nesnáší, když někdo ubližuje lidem několikrát slabším, hlavně tedy dětem či bezbranným ženám. Nemusí zrovna moc společnost, ať už mužskou či ženskou, i když tu ženskou vcelku i toleruje, pokud se jedná o někoho normálního, má rád klid, takže je samozřejmé že nesnáší hluk a tomu podobné věci. Ty poslední věci, která taky dost nesnáší je zbytečné otravování a také denní svit, má totiž raději když hustě prší nebo je tma.
Vlastnosti
Vlastnosti Yakuma jsou poněkud zrádné, je to takový zvláštní druh flegmatika, dalo by se říci. Jeho hlavním povahovým rysem je názorová nezávislost, což dává jasně najevo. Je dost neochotný, pokud se nejedná o nějakou hezkou a inteligentní dívku, ale také i dost sobecký. Yakumo je zvláštní druh analytika, tzv.. Nejdříve si všechno propočítá a až poté začíná jednat, samozřejmě jako správný flegmatik má na tváři ten stejný lhostejný výraz. Nakonec je i nutno podoknout, že není příliš sociální a radši se zdržuje v menším kolektivu lidí, kterému může věřit, i když oni jemu ne.
Závislost
No nedá se tomu říkat přímo závislost, ale téměř vždy, když se prochází po budovách školy má v uších sluchátkách a povětšinou cucá lízátko nebo žvýká nějakou žvýkačku, a to z jednoho prostého a jednoduchého důvodu. Hudba mu pomáhá se uklidnit a hodit se vlastně do úplnýho klidu, zatímco takové lízátko či žvýkačka mu pomáhá lépe přemýšlet, ano je to sice docela neobvyklé a možná i legrační, ovšem Yakumovi to opravdu pomáhá.
Krevní skupina
AB+.
Výzor
Yakumo měří okolo 180 cm, což sice není bůhví jakej zázrak, ale na jeho věk je to celkem běžné a plně normální. Co se týče váhy, tak ta nepřesahuje 65 Kg, možná i 60 Kg, opět je podle něj taková ta běžná a normální váha, žádnej tlouštík ani vyzáblina. Jinak má černé, téměř po ramena dlouhé vlasy, které krásně ladí s jeho tmavě-hnědýma očima, z některých úhlů se dá říct černýma. Mezi jeho obvyklé oblečení patří volnější košile či triko s dlouhým rukávem, nejčastěji buď bílé nebo černé barvy. Džíny má trošku uplejší, většinou černé nebo tmavě-modré, jak je zvykem, co se týče bot, tak ty má úplně běžné jako každý jiný obyvatel Karakura townu, volnější obuv vhodná pro běh, ale i pro normální chůzi. Nejoblíbenější součást oblečení je však jeho černá mikina/kabát, kterou věčně nosí jen zavěšenou za ramena.
Schopnosti
Yakumo neovládá žádné speciální bojové umění, většinou se konfliktům vyhejbá, no když se do něj dostane dokáže se stát dostatečně silným. Další schopnost, která je u něj taková plus je výborné přemýšlení, je to vcelku ironie, ale tenhle kluk kdysi pomáhal místním detektivům z Karakury ve vyšetřování. Ta nejpodivnější věc na něm je to, že jako jeden z ojedinělých případu vidí duchy, no nic si z toho nedělá a většinou je ignoruje, zatím však není dostatečně silný na to, aby viděl Hollowy, vidí pouze pouhé duše.
Obrázek

Yakumo:

Životopis

Kapitola I - Zrození
Byla chladná březnová noc, a jediné co šlo slyšet byli jezdící auta a doslova hučící kamiony a větrem rozfoukané listy. V jedné nemocnici, patřící rodině Saitou se čekal nový přírůstek do rodiny a tím měl být kluk, již pojmenovaný Yakumo. Všichni příbuzní napjatě čekali v čekacím sále, až se najednou rozsvítilo světýlko a šel slyšet pláč a řev nově narozeného dítěte, to dalo všem najevo, že se všechno nakonec povedlo, proto neváhali a v nemocnici nakonec udělali takovou malou oslavu, kterou malého Yakuma zapili, po několika hodinách konečně všichni až na rodiče odešli, čímž nechali spoustu času na to, aby se svým malým synkem mohli lépe spoznat. Co však všechno Yakumo čekalo nikdo nevěděl a v tuhle dobu ani vědět nechtěl.

Kapitola II - Vzpomínky
Roky ubíhaly jak voda v potůčku a z malého Yakuma se stával pomalu dospělý muž. Nyní jsou mu tři roky, už dávno zdolal své první krůčky a slova. Yakumo musel bydlet u svoji babičky, která bydlí v Tokiju, bylo to kvůli tomu, že jeho rodiče byli zrovna na pracovní cestě a oni ho nemohli vzít sebou, jelikož babička bydlela v takové dá se říct opuštěné části Tokia, tak měl Yakumo mnoho času na hraní si se svou sestřenicí, která také pobývala u babičky, jeho život byl úplně normální až do jedné noci, temné noci, zrovna si v lese hrál se svojí sestřenicí na schovku, ovšem zabloudil a nakonec ji nenašel, to co však stalo, na to nikdy Yakumo nezapomene. Babička mu často povídala báchorky o tom, že v tomhle lese, ve kterém zrovna byl straší nějací duchové, Yakumo tomu nevěřil, až po něm vystartovala nějaká věc, co nemohl svým okem ani spozorovat, ano byl to Hollow, který z Yakuma cítil značné množství energie a tak ho chtěl zabít, což se mu téměř povedlo, zbýval poslední úder až se najednou ozval zvuk katany, v rámci pouhé sekundy byl Hollow bez ruky a dal se na útěk, osoba v černém hábitu, pro malého chlapce bohužel neviditelná mu zachránila život. Krátce po této události, kdy Yakumo začínal pomalu věřit, že existuje i nějaká jiná rasa, než jsme my, ho našla jeho babička a odvedla ho zpět domů.

Kapitola III - Záhada?
Malý Yakumo již navštěvuje nižší střední školu a téměř nic mu tam nedělá problém, učí se jak může a co může, což se také projevuje na jeho testech a známkách. Když však jednou šel po devíti hodinách školy domů viděl, že se něco stalo, bodejť ne, všude okolo pásky VSTUP ZAKÁZÁN, stovky lidí a také policejní auta, jelikož byl Yakumo vcelku zvědavý a odvážný, tak se tam vydal. Nakonec zjistil, že došlo k masové vraždě, kdy podle všeho zloděj několikrát střelil oběti do hlavy a předtím vším ho dokonce i mučil. Yakumo se automaticky nabídl, že by mohl pomoct s vyšetřováním, jelikož tyhle věci ho dost brali z TV a takovýhle.. No jeho pomoc nepřijali a řekli mu ať zmizí, což samozřejmě on nepřijal a začal jednat na vlastní pěst, téměř dva dny nespal a hledal nějaké řešení, důkazy, jak se všechno mohlo stát. Díky pár šikovným zdrojům zjistil, že oběť dlužila jednomu spolku několik mlionů, které samozřejmě nevrátila, proto podle všeho poslali vraha, aby oběť donutil mu ty peníze dát a následně ji zabil. "Zloduši" (Nevím jak jinak to pojemenovat) to nakonec zjistili díky svým špehům, a proto opět poslali toho stejného vraha někoho zabít, tentokrát však Yakumo. Jednou když se v noci procházel městem se to stalo, vrah ho nenápadně napadl zezadu a nedal mu šanci se bránit, Yakumo sice rychle zareagoval, no než se něco stalo už měl v rameně zabodnutý nůž, začínal se divně motat a už se téměř neudržel na nohách, nezbývalo mu moc řešení, ale nakonec se rozhodnul správně, vyndal nůž ze svého ramena a hodil ho po vrahovi do nohy, i tahle sebevětší blbost mu poté dala možnost k útěku a následnému zavolání jak záchranky tak policie, aby si vraha vyzvedla. Na jednu věc však Yakumo nikdy nezapomene a to na vrahovi krvavé oči, které prahli po pomstě.

Kapitola IV - Nový začátek
- Shrnutí -
Odehrává se doba, kdy už je Yakumo členem disciplinárního výboru a je zrovna v druháku. Za ta léta už dokonce opomenul možnost, že existuje nějaká další rasa, než je člověk, ovšem věc na kterou nezapomněl byli ty oči, na to člověk zapomenout ani nemohl. Yakumo se díky jeho životním událostem za tu dobu dost změnil z toho otevřeného člověka, věčně se dohadující se svým otcem se stal člověk, který nemá žádný cíl ani sen a je rád, že se dožívá příštích dnů. I přesto, že Yakumo již nemá učení tak lehké, má téměř stále nejlepší známky z celé jeho třídy. Je také nutno podotknout, že nedávno vyhrál školní turnaj Shogi.

________________________

Schopnosti do budoucnosti
Doplním za pár hodinek. =)