kolem Las Noches-hlídání 27

Zde budou hrát čísla: 27, 23,15 a 31. Trošku zkusíme pozměnit styl hraní kdy se 27 nechává unášet čímkoliv co zaujme její dětské já. Čili: předhodí nápad, já jen rozvinu a 31 se musí postarat o to aby jste to oba přežily
Můžete ještě zůstat v Las Noches a například navštívit místnost 8-ky která se skládá z her z lidského světa (mírně poupravených) nebo navštívit nějaké zajímavé místo v Hueco Mundo. (mohl by tu být strašidelný les, či dětský park pro mladé arrancary) ale to už nechávám na 27.

Suicida Ruin

Jupííí...a te%d se jde do ZOO rozkázal jsem a vykročil směrem ke skalám s mladými adjuchas. Cestou jsem poskakoval a držel 31 za ruku. Zpíval jsem si nějakou melodii podobnou písničce "skákal pes" a zastavoval jsem se u každého kamínku, každé větvičky a každé hollow ještěrky, kterou jsem potkal. Nezapomněl jsem na nic, co by nestálo za zmínku a neustále padaly všetečné dotazy typu: Co se stane s hollow, když je někdo zabije? A půjdou hodní holow do nebe a zlí do pekla?

Zoo
Vzdálená přibližně půl hodiny od Las Noches. Jde o vysokou skálu ve které mladí adjuchas pěstují zvířata. Název Zoo je sice polidštěný, ale opravdu to tu tak vypadá. Zrovna když přicházíte venčí dvojice mladých adjuchas něco co připomíná kříženinu lva, koně a orla (vzdáleně by se to mohlo nazývat grif či hipogrif). Přes orlí hlavu- konkrétně oči má nataženou černou pásku a masivním zobákem (v kohoutku má něco kolem dvou metrů) trhá kusy něčeho co dříve mohl být zbloudilý hollow.
Zavřískne a prudce zvedne hlavu od žrádla, točeje se vaším směrem. Je viditelné že dvojice adjuchas nezvládají ani jeho halvu natož jeho tělo. proto není moc překvapivé že se jim utrhne a vrhne se vaším směrem.

Ryuuma

Následoval jsem 27 ale pokdu se mě vážně pokusí chytit za ruku asi mu ji zlomím. Už takhle jsem byl naštvaný že mu musím dělat chůvu. Vážně bych mu nejraději urval tu jeho zabedněnou palici a ten střípek nebo co z něj vytáhl násilím. Tak nějak jsem tušil že tohle bude průser za průserem a nemýlil jsem se. Hend jak jsme vešli do Zoo proti nám vystartovala nějaká zobáková obluda.
Ať tě to ani nenapadne
zadíval jsem se té potvoře do očí a výhružně si pohodil sekerou.

Suicida Ruin

Ten kanárek se mi líbil, takže v momentě, kdy na mě vystartoval jsem poskočil a zatleskal. Jupííí, on si chce hrát, vidíš to, Ryu-bráško? Načež se můj výraz na chvíli stal fanaticky zlým a já jsem onoho hollowa rozpůlil jedním máchnutím hole. Ale já si hrát nechci... Pak jsem opět rozzářil svou bezmasou tvářičku a rozeběhl se do pavilonu létajících hollow. Ryuuma jistě běžel za mnou a tak jsem se mu schoval za rohem v temné uličce. Tam jsem si sedl za nějaký balvan a s rukou před ústy jsem se pochichňával. Už mě nedožene...

zoo
(bylo myšleno že máte hrát dál- teď jste mohly fungovat i bez mých odpovědí)
'Kanárek' nestihl pořádně ani otevřít zobák a už jeho tělo padalo na dvě půlky. Místo toho aby dopadly na zem náhle vzplanuly a na místě obřího ptáka bylo malé ptáče.
Jeden Adjuchas jej vezme do náruče a druhý běží za Ruinem.

Tohle bys tu neměl dělat! je tu i hydra, které když něco usekneš, naroste jí to znovu a ještě s jednim kusem navíc. Buďte trochu opatrnější. Jsou tu vážně prvotřídní potvůrky.

čísla co s vámi byli u Spirita-san někam zmizeli.

Když Ruin mizí v obřím komplexu určenému pro létací hollowi jeho dětská část je fascinována. Valná většina je jen připoutaná či tu volně poletuje, ale kdybys poskládal dohromady lidské pohádky, báje a legendy o d každého by se tu něco našlo. Máš v plánu se schovat, když tu tě něco chňapne do spárů a unáší tě to kamsi ke stropu. (vypadá to jako obrněná mantichora a míří s tebou ven-nevzala tě vůbec nijak brutálně, spíš opatrně, šetrně a skoro mateřsky)

Ryuuma přichází s tím že Suicidu už nevidí.

//Já taky chtěl hrát dál, le kakuza se neukázal...

Suicida Ruin

Nejprv jsem se hrozně lekl, ale jakmile jsme vyletěli nad komplex zavřeštěl jsem: WEEEEEEEEEEEEeeeeeeeeeeee Já letím! Kdo z vás tohle má! Jsem čmeláček! Pak jsem se podíval na tu potvoru, co mě drapla a trochu jsem se lekl- přeci jen, co dkybych náhodou vypadal jako žížala. Pak jsem ale uviděl Ryuumu, někde dole, pod sebou. Hej, chůvo! Jak se máš tam dóle? Mě stejně nechytíš! a vyplázl jsem na něj jazyk. Eh...tohle asi nebude vidět... řekl jsem si v zápětí a svou chybu jsem napravil hezkým plivancem.

nečekáme
vzhledem k naprosté změně Kakuzovo postavy Ryuuma umírá a na řadu vstupuje jiný nositel jeho čísla. U Spirit-sana osobně nikdy nebyl, expy z předchozí mise se mu též smazaly, ale tahle mise mu zůstává. Řešení Kakuzovo nové postavy by nemělo ovlivňovat prozatimní průběh v této místnosti (dokud nebude souboj) takže můžeš psát dál.

mantichora
Velmi rychle unáší 27 ke stropu kde se ztrácí v jednom z jeskyních větracích šacht.

27 je položena do jeskyně za jejíž zády to žije pohybem. jsou tu mláďata mantichory a zdá se, že si tato mantichroa myslí že jsi její prchlé dítě, protože zavalí vchod svým obřím tělem a víc se o tebe zatím nezajímá. Narozdíl od těch malých kteří tě opatrně zkoumají. nebo jsi jim možná byl předhozen jako živá strava. kdo ví

Suicida Ruin

Jůů, kamarádi! Radši se k nim nebudu otáčet zády... pomyslel jsem si a pro jistotu vzal hůl do ruky. Porozhlédl jsem se po jeskyni a po hnízdu. Samice nevypadala, že by mě chtěla pustit ven, takže jsem to ani nezkoušel, sedl jsem si mezi mláďata a čekal, co nám "maminka" přinese k jídlu.

Takai

Děláš si ze mě srandu?

Vyvalil jsem překvapeně oči když to cosi uneslo 27 a rychle jsem vyrazil ho zachránit. Na to že se v Hueco Mundo objevili nějací Shinigami jsem naprsoto neměl čas ani náladu. Musel jsem zachránit toho neozdpovědného cvoka aby mě Spirit-san neroztrhal na kousky.

Suicida Ruin

Ucítil jsem slabé líznutí reiatsu. Jsou daleko a venku je zima. Nikam nejdu. zavrtal jsem se do hnízda a koukal jsem na "mamku a děcka". Pak jsem najednou vyštěkl na jedno z nich Baf! a začal jsem se hrozně smát. Podíval jsem se ven a trochu přivřel oči. A jéje, chůva se blíží...

nahoře
Vykřikl jsi baf zrovna v okamžiku kdy se tě jedno z mláďat pokoušelo očuchat. Všichni od tebe pak hromadně vzaly nohy na ramena. Schovaly se v koutku doupěte kde jim koukají jen vyděšené oči.
Mamka se k tobě otáčí- né aby ti vynadala, ale do klína ti vyzvrací jídlo.
Jedno z odvážnějších mláďat se pokouší plíživou chůzí dostat k jídlu.

dole
Zmizeli někde u stropu -konkrétnější místo je ztraceno v temnotě. Pěšky se tam nedostaneš.

Suicida Ruin

Fuj... řekl jsem si při pohledu na rozervané kusy hollow smíšené s žaludečními šťávami. Pak jsem si všimnul mláděte. Na, tumáš. a hodil jsem nějaký ucelenější kus po onom nejbližším mláděti. Pak jsem se usmál. Popros! A hodil jsem další kus mezi ty další dva.

Takai

Ta obluda sice zmizela někde nahoře, naštvaně jsem se díval tím směrem. Být to v lidském světě vylezu tam jako nic, ale tady to bohužel nefungovalo a tak jsem hledal místo kterým bych tam mohl vylézt.

Nahoře
mláďata se začnou o ten žvanec prát a jedno odvážnější dokonce zaútočí i na tebe a začne ti žužlat ucho. Matka mantichora vás spokojeně sleduje, ale pak zavrčí dolů- pravděpodobně na Takaia. pak do jedné pařáty vezme šutr a začne opatrovníka 27 bombardovat. Mláďata to vidí jako skvělou hru a připojí se. Původní strach z tebe už opadl a berou tě jako člena rodiny.

[u]dole[/u
nevíš jak se tam dostat, ale když těsně vedle tebe přistane šutr veliký jako ty, máš aspoň potuchy kde přibližně 27 je. Následují jí i další menší kamínky. Očividně někdo tam nahoře nechce aby ses tam dostal.

Suicida Ruin

Musíte ho trefit do hlavy. Kdo ho trefí do hlavy, má bod. A mrsknu po Kakuzovi malý kamínek, ale o to větší rychlostí. Jůůůůů ten lééétíííí... Pak jsem se zakřenil a připlížil se k mláděti. BAF!!! Vyštěkl jsem a rychle jsem uskočil.

Takai

První kámen dopadl těsně vedle mě, ani jsem si ho nevšiml, pak už jsem ale raději tasil Zanpakuto abych se měl čím bránit.
No to si děláš srandu? Jestli to po mě háže vážně on asi mu useknu hlavu
začal jsem co možná nejrychleji stoupat směrem vzhůru a přitom jsem se vyhýbal kamenům a sem tam nějaký srazil mečem.

nahoře
Mláďata se téměř lidsky zahihňala, ale když se zašal Takai blížit, matka mantichora vás začala všechny rychle stěhovat na svůj hřbet a tebe si vzala do tlamy.

V okamžiku kdy chybí Takaimu už posední skok se odrazí, několikrát mávne křídlia Takai přistává do prázdného doupěte. mantichora letí opravdu rychle a za chvíli už opouštíte Zoo a pod vámi se míhají pouště HM

Suicida Ruin

WEEEeeeeeeeeee! zavřeštím, když máchne "matka" křídly a pak jsem ještě zavolal: Pošlu ti dopis, Kakuzo!!! a mrsknul po něm poslední kamínek. Nad pouštěmi bylo opravdu krásně. Díval jsem se na dorůstající měsíc a skoro jsem plakal. Pod sebou jsem viděl kapitány a ostatní shonogammi. Jde se na přistání... zakřičel jsem a řízl matku do krku. Ta mě jistě instinktivně pustila a já už se řítil dolů. Pozor! Padá budík....... Au! zabořil jsem se do země. Chvilku jsem se sbíral a pak jsem vyskočil se slovy: Eštěěěěěě!


Pozn: Přesouvám se do "Výlet nebo povinnost"

Takai

Doskočil jsem do prázdného hnízda. Ta zbabělá potvora prostě popadla své mladé i toho idiota 27čku a dala se na útěk.
Zabiju je oba
vrčel jsem naštvaně, otočil se a začal je ve vzduchu pronásledovat.

Takai
mantichoru několirkát ztratíš, ale nakonec jí už nemusíš honit. Letí velmi daleko od zoo do pouští a tam jí pasažér s číslem 27 opouští. Reiatsu těch shinigami je velmi blízko takže je zřejmé že úmyslně padl přesně mezi ně. Což by mohl být velký problém. Na tu bandu co tam je rozhdoně nemáte,ale na rozdíl od 27- o tobě ještě nikdo neví.

úplný přesun do Výlet nebo Povinost

Suicida Ruin- Venkovní prostory Las Noches

Když jsem vstoupil na nádvoří, arrancar právě s někým debatoval. Když mě zpozoroval, lehce zbledl. Věděl, že mířím za ním. Jeho poslední mise se mu moc nepovedla a on musel vědět, že to přijde. Zastavil jsem se na několik kroků od něj a silným hlasem jsem řekl: Guerro Nnoreli, víš, proč jsem zde. Tvá služba je u konce. Ukázal ses jako slabý bojovník Spirit-samovy armády a budeš za to potrestán. Spirit-sama si již neváží tvých služeb a nejsi vítán v Las Noches. Já, Suicida Ruin, velitel Exequitas, jsem přišel, abych ukončil tvůj život. Zklamal jsi.


Ne! To nemůže být pravda, budu se snažit, přísahám! zavřeštěl hollow a jeho druh od něj odstoupil.
Tvůj čas na snažení byl doteď. Odteď už jsi pro Spirit-sama mrtvý. odvětil jsem s pohrdáním a sundal tyč ze zad. Přistup blíž a postav e svému trestu čelem.
Hollow opravdu přišel blíž. Po obličeji mu ztékal pot. Rozmáchl jsem se holí připraven jedním bodem prorazit ohryzek na druhou stranu krku. Sbohem, Guerro Nnoreli...
V poslední chvíli mě do ramene trefila celkem velká Bala a já byl nucen ucuknout s holí. Orosený Guerra přede mnou stál se zavřenýma očima a klepal se bledý strachy.
On mě netrefil, tak kdo? podíval jsem se nad hollowovo rameno. Jeho druh tam stál a mířil na mě rukou. Nech ho naživu, ty stvůro! Jsi jen loutka, která nemyslí a jen zabíjí to, co jí kdo řekne. řekl s odhodláním v hlase. Jednou rukou jsem chytl Guerru pod krkem za uniformu a odhodil ho na stranu. Došel jsem až k arrancarovi. A ty jsi kdo, že se opovažuješ se mnou takhle mluvit, červe? zahřměl jsem.

Achilla Ramez, arrancar č. 49. odvětil a díval se neohroženě na mě. Jistě. Zabíjím ty, které mi řeknou, takže ty dnes nezemřeš, Achillo. řekl jsem tiše. Ale jestli mi budeš bránit ve výkonu práce, budeš toho litovat.
Ramez místo odpovědi tasil katanu a uchopil ji do obou rukou. Budeme bojovat, Suicido. Jistě nejsi tak silný, jak myslíš. Zabíjení slabých a vyčerpaných hollowů ti jde, ale postavit se dvěma arrancarům v plné síle, na to nemáš.
Koutkem oka jsem zahlédl jak se Guerra zvedá a navýšil jsem reiatsu na plnou sílu. Přišpendlilo ho to zpět na zem a já se otočil zpět na Rameze. Takže jeden na jednoho. řekl jsem a kopl jsem ho kolenem do břicha. Poodstoupil jsem a začal boj. Na to, jaké byl číslo, nebojoval špatně, ale neustále mylel na výhru a to ho oslabovalo. Jeho útoky jsem bezpečně kryl a vždy jsem mu na jeho výpad odpověděl kopancem nebo ránou pěstí. Ramez byl nejspíš zběhlý v Bale, protože ji kolem sebe metal jako šílenec. Nemít ressurection, jistě mě s tím dostane k zemi, takhle se o mě světle modré kuličky rozbíjely jako voda o útes. A dost. řekl jsem potichu, když na mě opět zaútočil. Poprvé jsem použil protiútok holí. Nabodl jsem ho na čepel na jedné straně a velkým obloukem přeze mě jsem s ním mrštil o zem. Bylo slyšet zakřupání několik kostí a bolestivý sten. Nakopl jsem Rameze do žeber tak, že vykašlal krev a dopadl asi dva metry ode mě.
Otočil jsem se na ležícího Guerru. Díval se na mě s obdivem a strachem. Napřáhl jsem se, jednou noho jsem mu stoupl na hrudník a čepel na holi mu projela hlavou. Hollow se rozplynul a všude bylo ticho. Ramez potichu oddychoval v koutě a já věděl, že má práce je u konce. Buď sbohem, Ramezi, tvůj čas také přijde. řekl jsem a vyrazil do místnosti s Garagantou.